V září 1942 byla za dlouhých a
těľkých bojů dobyta poslední spojenecká obraná linie u El-Alamainu. Bitva
o tento klíčový bod vąak vyčerpala obě bojující strany natolik, ľe nastala
několika měsíční poměrně klidná doba, naruąovaná pouze občasnými lokálními
výpady. Jak jednotky Osy, které se zastavily u El-Alamainu, tak zbytky
spojeneckých vojsk, které se stáhly za řeku Nil, vyuľívají toto období
k reorganizaci a posílení svých sil. Italský vůdce B. Mussolini, jehoľ armáda
původně otevřela severoafrickou frontu, poľádal A. Hitlera o staľení zbytků
svých poničených vojsk z prvoliniových operací. Nyní tedy stojí proti
spojeneckým silám na Africké půdě pouze jednotky D.A.K, které díky drtivé
poráľce Britů u El-Alamainu mají volnou cestu do Alexandrie a dále hlouběji
do nitra Egypta. Spojenci vąak nejsou ani zdaleka poraľeni. U jejich
posledního a největąího opěrného bodu v Africe - přístavního města
Suez - se shromaľduje znovu vytvořená a reorganizovaná 8. Britská armáda
spolu s Australskými jednotkami, aby vyhnala německé síly z Egypta a celé
Afriky. Nyní nadchází čas na bitvu o Egypt, nyní se ukáľe kdo zvítězí
a stane se pánem Severní Afriky a bezesporu i tím kdo bude ovládat celé
středomoří, právě teď se začínají psát dějiny ... |